Azylant nemůže využít ochrany své země – vypovědět z vlasti

0

Uprchlík-osoba, která z důvodu důvodného strachu z pronásledování z důvodu své rasy, náboženství, národnosti, politického přesvědčení nebo azylant příslušnosti k určité sociální skupině byla nucena opustit svou zemi původu a které jsou z důvodu těchto obav, nemůže nebo nechce využít ochrany své země.

Uprchlíci prchají před pronásledováním, m.in. v důsledku válek, revolucí nebo etnických čistek. Často se jedná o osoby nebo blízké osoby, které přežily tragické události, nelidské zacházení (například mučení), vypovědět z vlasti které utrpěly smrt. Definice uprchlíka byla stanovena v Ženevské úmluvě z roku 1951.

Vysokého komisaře azylant OSN pro uprchlíky

Stojí za připomenutí, o tom, že osoba se stává uprchlíkem, protože on byl jí přidělen takový status – to je ten stav byl jí přidělen, protože tato osoba je (a bylo – od okamžiku odjezdu ze země původu) uprchlíkem, rozhodnutí o přiznání postavení uprchlíka jen potvrzuje. UNHCR-Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (United Nations High Commissioner for Refugees) proti imigraci – zdraví mezinárodní organizace založená 14 prosince 1950 Valným Shromážděním OSN.

Hlavním úkolem UNHCR je provádět azylant a koordinovat mezinárodní akce na ochranu uprchlíků a cílem je ochrana práv a blahobytu uprchlíků. UNHCR má také mandát k činnosti osob bez občanství, tedy osob bez občanství.

Úřad pro Záležitosti Cizinců vypovědět z vlasti (správa pro záležitosti cizinců) – orgán státní správy, jejichž zaměstnanci se zabývají chováním šetření a vydáním rozhodnutí o poskytnutí mezinárodní ochrany, a také uvažuje o odvolání a stížnosti na rozhodnutí a rozhodnutí vydané v prvním stupni v krajských úřadů o vydání povolení k přechodnému pobytu, povolení k pobytu, pobytu dlouhodobého rezidenta EU.

Zvažuje také odvolání proti rozsudkům, které pohraničníci vydali v případě deportace. Kromě toho azylant UdSC poskytuje sociální pomoc osobám, které hledají mezinárodní ochranu, m.in.. provozuje otevřená Centra pro cizince. Úřad pro ciince.

Vysokého komisaře azylant OSN pro uprchlíky

Seznam cizinců, pobyt nichž na území SPM je nežádoucí – databáze, v níž jsou umístěny, a jsou uložena data cizinců, u nichž bylo vydáno rozhodnutí o dobrovolného návratu (řešení deportacyjną), nebo kteří byli odsouzeni v platnost rozsudkem soudu na území států Schengenského prostoru za trestný čin zdraví. Zatímco údaje o cizinci jsou na seznamu, v případě, že se taková osoba pokusí vstoupit do Polska, pohraničníci by mu měli odepřít vstup, tedy vrátit ho zpět.

Zatímco údaje vypovědět z vlasti o cizinci jsou na seznamu

Krize na řecko-turecké hranici trvá od minulého čtvrtka, kdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan otevřel část hranice azylant s Evropskou unií pro uprchlíky žijící v Turecku. Michal Sutovský hovoří s proti imigraci Adamem Balzerem o politických důsledcích a možné eskalaci této události.

  • Odkud vlastně uprchlíci na Turecko-řecké hranici pocházejí? Samozřejmě kromě toho, že jim Turecko otevřelo cestu k Evropské unii vypovědět z vlasti? A co hraje prezident Erdogan? Jejich přítomnost souvisí se situací uprchlíků pod jinou hranicí, tedy s Turecko-syrskou.
  • Samozřejmě, že to není úplně ti samí lidé, kteří se právě vydali do Turecka, mnozí z nich jistě byli v Turecku déle, než posledních několik týdnů, od té doby se v severní Sýrii probíhají intenzivní boje.
  • Tím, že Erdogan propustí zdraví do Řecka těchto 35 tisíc lidí, se naopak snaží ukázat Evropské unii, jaké by mohly být problémy, kdyby jich přišlo mnohem více.

No, v pořádku. Kolik uprchlíků a odkud jsou dnes v Turecku proti imigraci? V současnosti je to přes čtyři miliony lidí, většinou z válkou zmítané azylant Sýrie. Většina z nich však není u Turecko-syrské hranice, ale hluboko v zemi. Jen asi osm až deset procent je v uprchlických táborech na jihovýchodě Turecka.

Žijí ve proti imigraci městech nebo provinciích?

Turecko se v posledních letech hodně změnilo, už to není jedna, dvě metropole Plus anatolská provincie. Mnoho středně velkých měst má několik set tisíc obyvatel, Izmir má asi 3,5 milionů vypovědět z vlasti, Ankara s předměstími více než 5 milionů, a Istanbul-více než tucet. Většina uprchlíků dnes žije ve středních a velkých městech.

Jaký mají status? Co dělají, kdo jsou? Je to všechno společenský průřez, což je u tak velké skupiny zcela přirozené. Řada z nich dostává od státu určitou podporu, včetně peněz z EU. Začali se konečně integrovat na trh práce a začlenit své děti do tureckého vzdělávacího systému. Je to velmi pozdě, protože část z nich je v Turecku už šest až sedm let. Nyní je však Turecká ekonomika v horším stavu než před několika lety, což vede k sociálním náladám-postoj Turků k uprchlíkům se výrazně zhoršil.

Žijí ve proti imigraci městech nebo provinciích?

Jsou na okraji společnosti proti imigraci?

Někteří to zvládli dobře, usadili se, což je vidět alespoň v Istanbulu, kde rostou restaurace s arabskou kuchyní petice v čele se Syřany. Ale samozřejmě existují i špatné jevy, pravda, přehnané v médiích, svědčící o tom, že se mnozí nenašli. Takže máme prostituci, ale i drobnou kriminalitu, pouliční děti a žebráky vypovědět z vlasti.…

A etnicky? Jsou to převážně sunnitští Arabové, nějaká skupina Kurdů, někteří Turkmeni, Plus smíšené manželství a identity, obvykle arabsko-turkmenské.

Mohou zapadnout do společnosti Turecka, integrovat se? A takový je vůbec cíl turecké politiky? Část dostane turecké občanství, ale je to stále menšina, protože otázka pro společnost je velmi kontroverzní, postavené v debatě, a to zejména před posledními místními volbami. Protože trh práce je petice, jak chápu, jedna věc, ale velký problém: kdo má právo být Turkem? To je možná jedna z nejtěžších otázek posledních let v této zemi.

A proč tam probíhají boje petice zdraví?

Především Syrští uprchlíci v Turecku jsou vnímáni jako potenciální Erdoganův volič, zatímco on sám se bojí, že si je část jeho voličů nepřeje. Polarizace společnosti je tak veliká, že ať ten samolibý člověk dělá cokoliv, je automaticky odmítnut nepřítelem jemu – ať už je to správné nebo ne. Nezaměstnanost je navíc desetiprocentní, inflace také, takže v této situaci je sociální odboj větší.

Takže máme v Turecku miliony válečných uprchlíků ze Sýrie, kteří tam žijí už téměř osm let. Proč je teď situace napjatá? A s čím souvisí boje turecké armády v Sýrii?

A proč tam probíhají boje petice zdraví?No, opět v pořádku. Před dvěma lety bylo dosaženo rusko-turecké dohody, podle níž Turci vstoupili, byť v malém měřítku, do oblasti Idlibu, tedy na severozápadě Sýrie. Pro Turecko je to strategický petice Region ze dvou důvodů. Nejprve leží u její hranice a vedle ní žijí syrští Kurdové. A za druhé, na západní straně leží Latakia, kde jsou ruské základny, a žijí především алавиты, komunita, z níž pochází prezident Asad.

Trasa spojující přístavy a pobřeží Středozemního moře zdraví – a především alavitskou oblast s Aleppem, druhým městem v zemi-vede právě přes Idlib.

Je to totiž zároveň poslední region, který dnes ovládá protiasadovská opozice. Velmi pestrá, dodejme, od tvrdých džihádistů a bývalé Al-Káidy, přes různé odstíny islamistů, až po ideologické regionální milice a přeživší armády svobodné Sýrie. Do tohoto kotle vstoupili Turci, kteří podle ruského záměru měli být mírovými jednotkami v regionu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno